BTM v Blansku a Hustopečích

O víkendu 16. a 17. listopadu se v Hustopečích a Blansku konaly další turnaje BTM. Jednalo se o poslední turnaje před nominacemi na Žebříčkové turnaje kategorií mladšího a staršího žactva a dorostu. Nejmladší a mladší žactvo odehrálo své turnaje v Blansku, starší žactvo a dorost „zápasil“ v Hustopečích.
V Blansku na „mladších“ jsme měli trojnásobné zastoupení. Byli tu Filip Marat a Martin a Vítek Zemanovi. Bohužel kvalifikačním sítem neprošel ani jeden z nich. V soutěži útěchy kluci již nějaké aspoň dílčí úspěchy zaznamenali. Filip s Vítkem neúspěšně bojovali ve třetím kole útěchy o postup do dalších bojů. Jedinému Martinovi se tento zápas vydařil. Další kolo už ale bylo nad jeho síly, když ve čtyřech setech podlehl svému soupeři. O soutěži čtyřher ani nemá smysl hovořit. Žádného úspěchu jsme se bohužel nedočkali.
Na turnajích v Hustopečích jsme již měli větší zastoupení. Na dorostu nás reprezentovali Veronika Luňová, Anna Medalová, Iveta Melicharová, Filip Bialas, Petr Truc, Petr Marat, Matěj Fausek a David Průša.
Nejvíce byly očekávány výsledky v kategorii starších žáků, kde jsme měli hned tři hráče nasazené přímo do II. stupně soutěží. Jmenovitě to byli Matěj Fausek, David Průša a Petr Marat. Iveta Melicharová a Filip Marat museli oba do kvalifikace, skrz kterou ale do soutěží druhého stupně neprošli. Pro oba to bylo o získávání zkušeností. Matěj, David a Petr tak čekali na své soupeře ve skupinách druhého stupně. Dočkali se a ač vypadala jako „skupina smrti“ skupina A, ve které byl Matěj, horší skupinu měl nakonec Petr. Bohužel mu nervozita lehce svázala ruce a nohy. Snažil se, bojoval, ale nakonec ve skupině neuhrál jediný zápas. Matěj s Davidem oba uhráli druhá místa a postupovali do závěrečných bojů ve třetím stupni soutěží. Los oběma sice přál, ale bohužel i tak byli soupeři nad jejich síly. Za ohrádkami kluci měli možná nejlepší kouče z celé haly, ale ani to nepomohlo. Jindra Panský i Bohouš Vožický dělali co mohli, ale bohužel oba kluci prohráli. Jednomu došly fyzické a druhému psychické síly. Konečné umístění 9 až 16 nevypadá vůbec zle, ale myslím si, že v obou případech se ještě jedno kolo dalo uhrát a 5 až 8 by vypadalo lépe 🙂
Petr s Davidem si i tak udělali v neděli radost ziskem bronzových medajlí v soutěži čtyřher, když v semifinále v pěti setech prohráli s pozdějšími vítězi.
Nemohu si na závěr odpustit krátký komentář. Ke stolnímu tenisu absolutně nepatří nesportovní chování. Bohužel přítomní rozhodčí na přímý dotaz ohledně udělování žlutých karet reagovali, že si nechtějí dělat potíže. Asi se tedy začíná projevovat tlak jednoho nejmenovaného funkcionáře, který každé ohodnocení jeho syna udělenou kartou doprovází výhružkou rozhodčímu a stížností na asociaci. A přitom, to co jsem slyšel na vlastní uši bych si nedovolil ani ve svém věku vyslovit natož napsat.
Dá se říct, že si hráč může dovolit to, co mu rozhodčí ještě dovolí. Na druhou stranu, dělá svým chováním ostudu sobě, svému oddílu a i kouči, který mu za ohrádkou pomáhá. Proč by si měl bývalý mistr Evropy  a vícemistr světa sednout za ohrádku hráči, který mu udělá ostudu ?
Doufám, že příště bude líp 🙂